Ovlivňování voleb i podpora extremistických hnutí

Poslanci ve zprávě, kterou přijalo plénum 13. března, upozorňují, že techniky šíření dezinformací jsou stále víc sofistikované a agresivní. Vyvíjí se díky novým technologickým nástrojům, jakými jsou například komunikační aplikace, optimalizace vyhledávačů či manipulace s obrazem a zvukem.

Parlament odsuzuje nepřátelské akce zejména ze strany Ruska, ale také Číny, Íránu a Severní Koreje. Podle poslanců se tyto státy snaží podkopávat evropské demokracie a svrchovanost zemí Východního partnerství, stejně jako ovlivňovat volby a podporovat extrémistická hnutí.

Nepřátelská propaganda zaměřená proti Evropské unii by mohla ovlivnit výsledky nadcházejících evropských voleb. Poslanci se obávají zejména jejího šíření prostřednictvím sociálních sítí, a proto navrhují protiopatření. Jak by měla EU reagovat, vysvětluje v rozhovoru zpravodajka návrhu, polská konzervativní poslankyně Anna Fotyga.

Jak bezpečné jsou evropské volby před ovlivňováním ze třetích zemí, kyberútoky a nepřátelskou propagandou?

Hovoříme o 27 samostatných volebních systémech, které mohou být terčem nepřátelských aktérů prostřednictvím mnoha nástrojů: zneužití internetových botů, algoritmů, umělé inteligence, trollů, falešných zpráv a falešných účtů během politických kampaních a může dojít i ke kyberútokům na volební infrastrukturu.

Jsem přesvědčená, že členské státy se poučily z nedávných případů ovlivňování voleb a referend. Nicméně investice do kapacit k potírání dezinformačních kampaní a do osvěty potřebují čas. Navíc zbraně, které proti nám dezinformátoři používají, se neustále vyvíjí. Proto byly přijaty některé kroky na evropské úrovni. Mezi ně patří třeba Kodex zásad boje proti dezinformacím online, který zprůhledňuje politickou reklamu a vybízí k jasným opatřením proti falešným účtům na sociálních sítích.62 % Čechů je znepokojeno možným vlivem dezinformací na volby. Češi se takového ovlivnění voleb obávají méně než většina Evropanů – celoevropský průměr činí 73 procent.

Měli bychom spíše přemýšlet dopředu, ne jen reagovat ad hoc. Rozhodně bychom se měli více zaměřit na problém zneužití umělé inteligence a zároveň sami vyvíjet a používat umělou inteligenci, abychom mohli efektivně reagovat.

Zcela zásadní je také, abychom veřejně označovali pachatele, jejich sponzory a cíle, které sledují. Unie by měla být schopná reagovat jednoznačně a použít širokou škálu opatření včetně cílených sankcí.

Jsou některé evropské země více zranitelné, co se týče dezinformací?

Agresivní informační operace jsou součástí širší strategie. Měli bychom brát vážně informační ofenzivu doprovázející tu vojenskou a postavit se jí rázně a jednotně. Ruské dezinformační kampaně se stále silně zaměřují na východní Ukrajinu a Krym, ale cílí také na země s určitými kulturními, historickými, jazykovými nebo politickými vazbami. Projekt EUvsDisinfo už odhalil přes čtyři tisíce případů dezinformačních kampaní týkajících se rozličných témat.

Jak si můžeme být jisti, že v rámci boje s propagandou neutrpí svoboda slova a nepodpoříme tím cenzuru?

Naše zpráva zdůrazňuje, že svoboda slova a vyjadřování, stejně jako pluralita médií jsou základem demokratické společnosti a jsou tou nejlepší ochranou proti dezinformacím a nepřátelské propagandě. Jakákoli cenzura by nás poškodila. Proto vyzdvihujeme význam transparentního vlastnictví médií a jejich pluralismus. Náš návrh klade důraz na sociální sítě. Rozumíme, že mazání podezřelých účtů může být chápáno jako cenzura, a proto musí být taková opatření vždy jasně odůvodněná.