(Zdroj: Člověk v tísni) Podle Eurostatu hrálo v roce 2014 prim následujících pět zemí, odkud pocházelo nejvíc žadatelů o azyl (v sestupném pořadí, procenta vyjadřují podíl z celkového počtu žádostí): Sýrie (20%), Afghánistán (7%), Kosovo (6%), Eritrea(6%) a Srbsko (5%). Pokud se podíváme na statistiku blíž, uvidíme na ní dvě země bývalé Jugoslávie. Rodné země těchto žadatelů o azyl jsou Evropskou unií považovány za bezpečné (jejich žádosti nebývají úspěšné). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – něco přes 122 tisíc osob. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v minulých 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování. Z Eritrey utíkají uprchlíci před režimem – od roku 1993 tu nebyly demokratické volby a služba v armádě (povinná pro ženy i muže) může být nařízena na libovolně dlouhou dobu. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny.

V roce 2014 bylo podle OSN celosvětově v pohybu nejvíc osob od konce 2. světové války. Své domovy muselo nuceně opustit celkem 59,5 miliónů lidí. Do Evropy v minulém roce zamířil pouhý zlomek z nich – o azyl tu požádalo přibližně 625 tisíc osob. Situace, kdy v důsledku válek, pronásledování a v touze po lepším životě přichází více osob ze třetích zemí, je však vnímána části české veřejnosti jako kritická. I proto předkládáme seznam základních otázek a odpovědí.

Odkud jsou lidé, kteří žádají v Evropě o azyl?

Podle Eurostatu hrálo v roce 2014 prim následujících pět zemí, odkud pocházelo nejvíc žadatelů o azyl (v sestupném pořadí, procenta vyjadřují podíl z celkového počtu žádostí) : Sýrie (20%), Afghánistán (7%), Kosovo (6%), Eritrea(6%) a Srbsko (5%). Pokud se podíváme na statistiku blíž, uvidíme na ní dvě země bývalé Jugoslávie. Rodné země těchto žadatelů o azyl jsou Evropskou unií považovány za bezpečné (jejich žádosti nebývají úspěšné). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – něco přes 122 tisíc osob. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v minulých 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování. Z Eritrey utíkají uprchlíci před režimem – od roku 1993 tu nebyly demokratické volby a služba v armádě (povinná pro ženy i muže) může být nařízena na libovolně dlouhou dobu. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny.

Kolik uprchlíků míří do České republiky?

V minulém roce požádalo v ČR o azyl podle statistiky Ministerstva vnitra ČR celkem 1156 osob, z toho byl azyl udělen 82 osobám a celkem 294 osob dostalo tzv. doplňkovou ochranu (možnost setrvat v ČR po dobu 1-3 let, dokud nepominou důvody žádosti o azyl). V obou kategoriích dominovaly osoby z Ukrajiny (25 osob získalo azyl, 119 doplňkovou ochranu), následovali Syřané (1 osoba získala azyl, 71 doplňkovou ochranu). Pro letošní rok nejsou konečná čísla k dispozici, viditelný je mírný nárůst počtu žádostí o azyl, většina žadatelů je opět z Ukrajiny, následují Kubánci, Syřané a Vietnamci.

Je současný počet žadatelů o azyl v historii České republiky něčím výjimečným?

Ne, není. Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o azyl v novodobé historii Česka. V ČR žádalo zejména v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno převážně tzv. dočasné útočiště, aby zde mohli zůstat po dobu trvání válečného konfliktu. Po jejich skončení se většina uprchlíků vrátila domů (v případě konfliktu v Kosovu se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034, kteří zde získali dočasné útočiště). Významnější počty žadatelů z jiných zemí se pak objevily mezi lety 1998-2000, kdy v ČR požádalo o azyl celkově něco přes čtyři tisíce osob z Afghánistánu, azyl dostalo uděleno během těchto tří let celkem 57 žadatelů. Nejvýznamnější počet žadatelů o azyl u nás se objevil mezi lety 2003 a 2004, kdy zde žádalo o ochranu 15 856 z Kavkazské oblasti. Azyl získalo 1 až 2% všech žadatelů.

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem?

Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „jako člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“. O azyl může požádat každý, kdo o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu, ale ne každý žadatel o azyl je uznán uprchlíkem – na tento status neexistuje právní nárok a rozhoduje se o něm na základě vnitrostátní právní úpravy.

Ekonomický migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo také z rodinných důvodů.

Podle odhadů UNHCR tvoří ekonomičtí migranti zhruba 40% všech příchozích, kteří v posledním roce zamířili do Evropy. Přibližně 60 % ze všech tedy tvoří žadatelé o azyl, kterým bude (nebo byl) status uprchlíků na základě zmíněné Úmluvy přiznán.

Celý text i s grafy najdete na webu Člověka v tísni.