„Byl to deepfake.“ Berlínská primátorka 30 minut komunikovala s falešným Kličkem. „O incidentu informovala německá média kancelář berlínského Senátu. Podle tiskové mluvčí berlínské starostky prvních 15 minut rozhovorů nevyvolalo žádné obavy. Podezření se objevilo až poté, co Kličko začal zdůrazňovat, že uprchlíci se snaží dostávat sociální dávky v hlavním městě Německa. Rozhovor byl předčasně přerušen.
Nenávistné projevy mají dva „spolucestující“ – dezinformace a mediální manipulace. Ruská válka proti Ukrajině demonstruje smrtící účinek nenávistných projevů, protože posloužily k dehumanizaci protivníka, v tomto případě legitimně zvolené vlády v Kyjevě a širší ukrajinské populace. Jakmile je nepřítel dehumanizován, vojáci na bitevním poli nebojují s jinou osobou, jako jste vy a já, ale spíše s „nižší“ skupinou. Málokdo by v polovině roku 2022 čekal, že klíčoví ruští vůdci, stejně jako média určující trendy a mínění, otevřeně přijmou genocidní názory nebo budou vyzývat k tomu, aby lidé „zmizeli“. Jaká dynamika pohání gramotnou společnost, bohatou kulturu, s existujícími platformami pro výměnu informací a názorů, sociální média atd., aby se vydala takovouto cestou?
OSN 23.6.2022 U příležitosti prvního Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům (18. června) zahájila OSN informační kampaň #NoToHate (#NeNenávisti). V historii nenávistné projevy často předcházely násilí, které vedlo k brutálním zločinům. Dnes jsme svědky exploze nenávistných projevů, které jsou umocněny sociálními médii, a to i v Evropě, neboť anonymita, kterou sociální sítě poskytují, umožňuje uživatelům…
I Ukrajina leta čelí útokům proti Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) – všechny tyto útoky založené na dezinformačních kampaních mají ostatně stejný původ – v Rusku. Jenže Ukrajina se k tomu uprostřed války postavila čelem – místo toho, aby ztrácela čas vyvracením nesmyslů, prostě Úmluvu ratifikovala a následně rozjíždí informační kampaň. To je totiž uprostřed dezinfo války jediná ropzumná cesta – úlohou dezinformací je ostatně zablokování normálního věcného fungování společnosti, nastolení iracionálních pseudotémat, vzbudit nedůvěru v demokratické principy a instituce a způsobit rozklad a rozštěpení společnosti.
Všechny země našeho civilizačního okruhu jsou řadu let a v různé míře uprostřed dezinformační války. Istanbulská úmluva posloužila tomuto účelu velmi dobře a v opozici k ní se neznámo odkud vynořily zástupy obhájců bijících se za blíže nespecifikované „tradiční hodnoty“. Ukrajina a i Moldavsko ukázaly, jak v takové situaci mají odpovědné vlády a parlamenty postupovat – konat, a to i přes probíhající a sílící dezinformační kampaně. Vysvětlovat za pochodu, ale nenechat důležité věci zablokovat nekonečnou obhajobou něčeho, co civilizovaný svět snad obhajovat ani nepotřebuje – třeba právě eliminaci všech forem násilí (nejen) na ženách a domácího násilí a mírnění jejich dopadů.
I uprostřed brutální války Parlament Ukrajiny právě dnes schválil ratifikovaci Istanbulské úmluvy.
Istanbulská úmluva, Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, Ukrajina, Česká republika, dezinformace.
Po třech měsících se v Česku odblokovalo osm dezinformačních webů. Prý je to krok pochopitelný, protože blokace už nemá opodstatnění. Neznamená to ale, že dezinformátoři vyhráli? Proč vlastně byly weby blokovány, když proto nebyl právní podklad? A proč v Česku nemáme zákon, který by umožnil dezinformátory vypnout, tak jako to mají na Slovensku? Poslouchejte podcast…
O fungování sociálních sítí, algoritmech i tzv. králičích norách přehledně a hlavně srozumitelně ve svém videu Karel Kovář alias Kovy.
Akt o digitálních službách ukládá všem platformám povinnost zajistit, aby uživatelé věděli, komu slouží reklama (či obecněji sponzorovaný obsah), která se jim zobrazuje a na základě čeho byla zobrazena právě jim. Velké platformy by nad rámec toho měly zajistit veřejný přístup do repozitářů online reklamy a měly by umožnit její výzkum za účelem studia šíření ilegálního obsahu, ale též manipulativních technik a dezinformací. Repozitáře by měly obsahovat data o reklamě samotné, ale i o jejím zadavateli a příjemcích (ilustrativním příkladem může být již existující archiv politické reklamy Facebooku). Další podmínky pro politickou reklamu, nad rámec těchto obecných, jsou následně rozpracovány ve výše zmíněném Evropském akčním plánu pro demokracii.
Tisková zpráva PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ 09-03-2022 – 19:50 Některé státy s autoritářskými režimy, jako je Rusko a Čína, útočí na demokracii v EU šířením nepravdivých informací Evropští občané ani vlády evropských států si těchto hrozeb ze zahraničí nejsou dostatečně vědomi Poslanci vyzývají k sankcím proti státům, které dezinformační kampaně provádějí Odpovědné orgány by…