Jaký je dopad propagandy? V poslední době jsme slyšeli mnoho teorií o tom, jak ovlivnila americké prezidentské volby, ale může mít propaganda třetích stran vliv také na volby v Evropě?

Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu a obsadilo Krym, se mnoho věcí změnilo. Probudilo nás to.

Ze zkušenosti ve střední a východní Evropě vyplývá, že Rusko začalo manipulovat informace a ovlivňovat média už mnohem dřív. Je to čisté pokračování metod a nástrojů používaných během studené války.

Pochopitelně to má dopad na společnosti nejenom v EU, ale i jinde ve světě. Občané USA jsou také terčem ruské propagandy, která používá mnoho různých postupů jako například vysílání Russia Today.

Jak je možné, že se Islámskému státu daří oslovit mladé evropské muslimy na sociálních sítích? Jak se proti tomu může Evropa bránit?

Bohužel se to netýká jenom mladých muslimů. Prostřednictvím různých metod se jim podařilo přitáhnout lidi všech generací a také jiného náboženského vyznání, kteří konvertovali a stali se radikálními vyznavači.

Mluvila jsem o tom s mnoha zástupci ministerstev jednotlivých evropských států a pro politiky je to trauma, když se mladí lidé obracejí proti jejich vlastní zemi. Je opravdu mimořádně obtížné s tím něco dělat, ale jsme připraveni a máme také podporu na evropské úrovni.

Moje zpráva upozorňuje na to, že existují různé sofistikované způsoby, jak odhalit záměrně zkreslené informace, a že je potřeba na jejich šíření upozorňovat a popisovat metody, protože radikalizace má často velmi tragické důsledky pro celé rodiny.

Každý stát EU má nástroje na monitorování sociálních sítí a případů radikalizace. Je to přirozeně náročná práce, ale díky otevřené spolupráci a informacím přicházejícím z jednotlivých zemí máme přehled o tom, co se děje.
Problém je nadále ve financování. Do kampaní proti radikalizaci potřebujeme investovat mnohem větší prostředky.

Zpráva o strategické komunikaci EU je předmětem debaty pléna 22/11/2016 večer, sledujte ji zde. Parlament o ní hlasuje následující den.